Parní stroj je zařízení, které využívá páru k pohybu strojních součástí a vykonávání mechanické práce. Jeho princip činnosti je založen na využití rozdílu tlaku mezi parou a okolním prostředím. Zde je stručný popis činnosti parního stroje:
- Získání páry: Provozní paru je třeba vyrobit. To se obvykle provádí ohřevem vody v kotli. Voda je ohřívána za použití paliva, jako je uhlí, dřevo, plyn nebo ropa. Ohřátá voda se mění na páru.
- Přívod páry do stroje: Vzniklá para se přivádí do parního stroje, kde dochází k rozpínání a zpracování. Paru může být přiváděna postupně, aby byla zachována konstantní činnost stroje.
- Práce parního stroje: Pára vstupuje do válců stroje, kde tlak páry způsobí pohyb pístu nebo lopatek turbíny. Pohyb pístu nebo lopatek je mechanicky propojen s hřídelí, což způsobí rotaci hřídele, což je základem pohybu stroje.
- Výkon a užitečná práce: Pohyb hřídele stroje může být využit k provádění různých užitečných prací. Parní stroje byly historicky používány v různých aplikacích, včetně pohonu vlaků, lodí, továrních strojů a elektráren.
- Kondenzace páry: Po vykonání práce se pára kondenzuje, tj. změní se zpět na vodu. Tato kondenzace uvolňuje tepelnou energii, která byla při ohřevu vody přidána. Voda může být znovu ohřáta a použita k vytvoření další páry.
- Opakovaný cyklus: Pro udržení trvalé činnosti parního stroje se tento cyklus opakuje. Voda je znovu ohřívána, měněna na páru, použita k pohybu stroje a poté kondenzována a znovu použita.
Parní stroje hrály klíčovou roli ve zvýšení průmyslové revoluce v 18. a 19. století a měly významný vliv na ekonomiku a technologický pokrok. Dnes jsou parní stroje většinou nahrazeny modernějšími pohonnými systémy, jako jsou spalovací motory a elektrické motory, ale stále jsou používány v některých specifických aplikacích, jako jsou parní elektrárny a historická vozidla.