Benzín je jedna z frakcí ropy která destiluje v rozmezí 30-180°C při zahřívání bez přístupu vzduchu. Je to směs uhlovodíků s přímým (parafiny) i cyklickým (cykloparafiny) řetězcem. Frakce s bodem varu nad 180°C jsou středně těžké složky (kerosin, petrolej), nad cca 220°C destilují těžké složky – především nafta. Složky ropy nad s bodem varu 360° nelze jednoduše destilovat a je nutná vakuová destilace.
Takto lze získat však pouze 5-25% z původního objemu ropy, jelikož větší množství ani v samotné ropě není. Takto získaný benzín nemá ani dostatečné antidetonační vlastnosti.
Krakování je řešení jak získat větší objem lehkých frakcí (olefiny a izoparafiny), kdy se velké molekuly tříští na menší s žádaným bodem varu. Krakuje se buď zvýšenou teplotou (tepelné karování) nebo za pomocí katalyzátorů (katalické krakování). Dalšími technologickými postupy lze získat více lehkých frakcí:
Reformace: parafíny s přímým řetězcem, získané destilací ropy, se pomocí katalyzátoru (platina) přeměňují na izoparafíny a aromáty odolné vůči detonačnímu spalování. Polymerace: při tomto technologické procesu se plynné uhlovodíky, zůstávající po krakování a reformaci, pomocí katalyzátoru slučují do větších molekul. Vzniknou hlavně izoparafíny.
Alkylace: reakcí olefinů a parafinů vznikají izoparafíny s vyšší odolností vůči detonačnímu spalování. Takto vyrobené benziny se po rafinaci musí ještě dále ošetřit. Odstraní se plynné zbytky, síra a pryskyřice. Pomocí přísad (aditiv) se zlepší antidetonační vlastnosti, skladovatelnost, barevná stálost, chladové a antikorozivní vlastnosti.